Řada z nás má u počítače stále ještě trochu nejistý pocit. Nejčastěji je to strach z toho, abychom nepokazili něco, co by nešlo opravit, nebo sice šlo, ale nákladně. Už se ani tak nebojíme o hardware, čili počítač a jeho vybavení, spíš je to strach ze ztráty dat, nebo poškození softwaru, čili počítačových programů. Většinou je tento strach zbytečný a je nejčastěji průvodním jevem přetrvávající psychologické bariéry.
Významnou roli v tom, jak rychle se nám daří tuto bariéru překonávat, hrají vlastnosti osoby, která nás do problematiky zasvěcuje, nebo která nám radí jak vyřešit konkrétní vzniklý problém.
Práce na počítači je dnes nejen zaměstnáním, ale i koníčkem spousty lidí, kteří nám jsou
většinou ochotni v poznávání "počítačování a internetování" poradit.
Z hlediska této mé úvahy a mého následného doporučení, lze tyto rádce rozdělit na
dvě velké skupiny. A pozor, budu mít na mysli pouze ty rádce, kteří to nedělají proto, aby se jen cílevědomě předváděli a naznačovali něco směrem k naší inteligenci, ale ty, kteří nám skutečně chtějí pomoci.
První skupina jsou lidé, kteří v možnosti poradit, vidí kousek své seberealizace, mají
radost z toho, že mohou část svého poznání sdílet s dalšími lidmi. V této skupině se
setkáte s rádci, kteří vám mají tendenci sdělit všechno najednou, to co potřebujete
i to co nepotřebujete, vysypou to na Vás jako vodopád, plný nových pojmů, zkratek,
rad, zkušeností atd. Vidíte na nich, že tím žijí, čím déle je posloucháte, tím více se
dostávají do ráže a mnohdy se obsah výkladu stále více vzdaluje od aktuálního tématu,
které Vás hlavně zajímá. Když vidíte to zaujetí s jakým váš rádce hovoří, netroufáte
si ho přerušit. Musí zazvonit telefon, přijít návštěva, nebo vnuk či vnučka potřebuje
naléhavě to či ono - aby "vodopád" skončil.
Druhá, méně početná skupina rádců, jsou lidé, kteří dokáží držet na uzdě své zaujetí
tématem, snaží se pochopit váš aktuální problém a udělat si představu o vašem stupni pokročilosti. Věnují se nejdříve tomu, co potřebujete, stručně vysvětlí co je třeba udělat, při čemž hovoří jazykem, kterému rozumíte a pokud je třeba použít odborný pojem, vysvětli ho co nejjednodušeji. Širší výklad problematiky vám podají pouze tehdy, když si to přejete a to s využitím dialogu, diskuze o problematice.
V obou případech jsou rádci vedeni poctivou snahou pomoci a pochopit váš problém.
V obou případech musíme být vděčni za ochotu.
Přesto je tu jeden zásadní rozdíl.
V kontaktu s rádcem z první skupiny odcházíte s obdivem k rádci a nezřídka s pocitem,
že se to snad nikdy nemůžete takto naučit.
V druhém případě odcházíte s dobrým pocitem, že jste - s pomocí rádce - nejen zvládli problém, ale a rozšířili své poznání. V obou případech je chyba v hardware nebo v software odstraněna.
Věřte mi, že vím dobře o čem mluvím. Jedním z důvodů toho, že o mne na fakultě
v mém věku ( 78 ) ještě někdo stojí, je to, že se mi daří hovořit s uživateli jejich jazykem, že se mi daří řešit jejich problém a nezahltit je při tom více informacemi, než dokáží vstřebat. Musím přiznat, že při setkání s uživatelem, na kterém je vidět, že ho použití počítačů zajímá, není vůbec lehké tyto zásady dodržet ani pro mne.
Takže rada na závěr:
Kolem vás je určitě spousta chytrých a ochotných lidí.
Záleží na vás, koho si vyberete za svého rádce a učitele.
